Zamilovaná

Potkala jsem Ho. Docela nedávno, při obyčejném všedním dnu, aniž by se o to jeden z nás zasloužil. Prostě se tak stalo, a asi v tom má prsty někdo vyšší ;-) Nedávno jsem četla, že nikdo není dokonalý, pokud se do něho nezamilujete. A u mě je to naprostá pravda. Je to jako kdybyste vzali to nejlepší a obdivuhodné z lidí, smíchali to dohromady a tradá, pan dokonalý je na světě. Mám neovladatelnou touhu to vykřičet do světa.

A jaký vlastně pro mě je?

To nejkrásnější je jeho víra, samozřejmě
Má hlas, který bych vydržela poslouchat pořád
Jeho humor je vlídný, trefný, ujetý, dětský i filozofický 
Jeho oči mě zbavují myšlenek a soustředění se na cokoli jiného než na Něj
Vousy, vousy, vousy... když se poškrábe ve svých vousech, dokážu si pak dloooouhé minuty představovat, jaké by to bylo dotýkat se jeho tváře 
Strašně mu to sluší ve společnosti malých dětí 
Otvírá mi dveře, pouští mě první do MHD, nesl mi tašku 
Dokáže kriticky přemýšlet, pochybovat i chybovat
Má legrační přízvuk
Představuju si, jaké by to bylo, dát mu pusu na mateřské znaménko na krku u jeho ucha 
Krom vaření zvládá i ostatní práce v domácnosti
Vyzná se ve hvězdách 
Dokáže být zapálený a nadšený
Jeho ruce se dokážou spojit v modlitbě, ťukat do klávesnice, třídit odpad, vzít lopatu, držet skleničku na víno, škrábat omítku i posilovat
Dobrovolnictví mu není cizí
Nepodléhá tlaku společnosti 
Máme spoustu společných zájmů,  názorů a stanovisek 

Možná by se hodilo napsat nějaké "ale". Žádné ale není. Samozřejmě má vlastnosti, které ještě nejsou dokonalé. 
Možná by se hodilo napsat, že spolu chodíme. Nechodíme. Jsme přátelé. Jak jsou na tom jeho city, nevím, možná se náš vztah časem přehoupne v něco víc. Bylo by to jak z fantazie, potkat se, být přáteli, partnery, stál se navzájem nejmilejšími a společně si udělit před Bohem svátost manželství. 

Možná.

Možná ne. 

Možná je povolán pro nějakou jinou.