Tento víkend jsem se vrátila. Vrátila jsem se fyzicky do míst, na která jsme spolu chodívali. Vrátila jsem se v myšlenkách do událostí, které jsme spolu prožili. Cos asi dělal Ty...
Na nádraží mi vítr přivanul do vlasů znovu vzpomínku na Tvé polibky v mých vlasech, Tvé vyprávění o knížkách, naše loučení, vítání, čekání u autobusu. Na koho teď čekáš Ty ...
Vychutnávala jsem atmosféru v kostele, kde jsme se společně modlili. Kde se asi teď modlíš Ty...
Brzy opadá listí v aleji, kde naše dlaně byly spojené, kde jsme vyráželi na výlety na kolech, snili, plánovali, hádali se. Hádáš se teď vůbec s někým...
Opět jsem hladila rukou zábradlí u schodů v kulturáku, kde jsme prožili Tvůj maturiťák, několik společných plesů, znovu jsem pocítila na bosých chodidlech, jak příjemně chladí dlažba před kulturákem, jen tenkrát mě navíc hřály Tvé polibky a objetí. A sako. Jestlipak se u vás nosí sako...
Nasála jsem vůni jídel v pizzérii, kde jsme často spoolečně jedli. Prošla jsem kolem laviček, kam jsme si večer brali pizzu do krabice a pili víno... S kým se Ty teď dělíš o jídlo...
I noční nebe odtud vypadá stejně, jako když jsme si v telefonní budce slíbili věrnost a oddanost. Jak jsi mi vyprávěl o hvězdách. Jak asi od Tebe vypadají hvězdy...
Stojím uprostřed parkoviště, v noci, sama, oči vlhké, srdce rozdrásané vzpomínkami, hledím na nebe a mé rty šeptají hvězdám "happy B- day"... snad narozeninové přání doletí až k Tobě.
Už jsme jen tři tečky na konci frází ...
https://www.youtube.com/watch?v=2lx4vLeqL3U
taky brečím...dobře to znám. :(
výstižné..soucítím..stejné prožívám..
díky za to...
Teď to vypadá, že on umřel, že?
Ne, není to tak, jen je teď už jinde, daleko, bez spojení s okolním světem.
Ale žije!!! :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.